Výlet do Londýna

Příjezd

Vyjeli jsme Pendolinem 7:21 z Ostravy. Verča mě doprovodila autobusem spolu s dalšími, kteří se tam náhodou objevili :-) Pepík, Mik, Patrik, Bullseye. První jízda Pendolinem se vydařila, podíval jsem se na kousek filmu, ale cestování to bylo rychlé. V 10:30 jsme byli na nádraží v Praze-Holešovicích, kde jsme bez čekání přesedli na autobus AE (Airline Express), který nás dovezl k 1. terminálu Sever. Odbavení u pultíku Thomsonfly proběhlo bez potíží, Jarek s 15 kg báglem a já se 14,5 kg :-). Před bránou jsem ještě ověřil dostupnost wifi sítí. Píchnul jsem se na jedinou dostupnou a to "tmobile". Chtěli uživatelské jméno a heslo, takže jsem dál neřešil. Vzlétli jsme 12:55 a doletěli jsme asi za hodinu a 45 min. V 14h Londýnského času jsme už měli zavazadla v rukách a vycházeli jsme z letišťní haly v Lutonu, odkud jsme rovnou šli k zelenému autobusu č. 757 Green Line. Ten nás zavezl za 11 liber až k Marble Arch u Hyde parku. Na dálnici byla v jedné chvíli zácpa, takže jsme nabrali nějaké zpoždění. Než jsme se dostali k Velehradu, tak uplynul další čas, protože to bylo přes 3 km daleko. Ve Velehradu jsme si vyzvedli klíče a informace. Zjistili jsme, že mají trochu jiné zásuvky na elektriku. Jarek mezitím našel nějakou nešifrovanou síť, čímž jsme se dostali na internet. Bohužel kvalitní stabilní signál jsme našli pouze na parapetě na okně. Zatím. Pak jsme skočili obejít obchody: do O2 pro sim kartu místního operátora, do nějakého smíšeného zboží konvertor na normální zásuvku a do Tesca pro nějaké jídlo. Večer už probíhal ve znamení internetu a zajišťování ubytování. Aspoň z mojí strany. Jarek si mezitím odinstaloval wifi síťovku, ke které jsem mu musel stáhnout a vypálit ovladače a taky si zahrál 2 hry Generals. Občas bych chtěl nemít žádnou odpovědnost a jen si tak v klidu plout pod něčím vedením. Ale opravdu jen občas.

Další dny hledání

Následují další dny hledání. Domluvil jsem si schůzku ohledně bytu a rozeslal jsem své CV na různé inzeráty. Taky jsme s Jarkem obešli okolní ulice a sledovali inzeráty ve výlohách a trafikách. Bohužel zatím neúspěšně. Na Velehradu neteče ve sprchách teplá voda, spíš taková teplejší studená, takže už se těším na další bydlení. Taky je tu trochu zmatek v chození po chodnících. Myslím, že lidi to tu mají všechno pomotané. Když se střetnete s někým na chodníku, tak nejlépe uděláte, když ho obejdete zleva. Je to taková maličkost, ale byl jsem z toho ze začátku takový zmatený a člověk se hůře orientuje. Podobně když přecházíte přes cestu, tak kouknout doprava, doleva, doprava. Ze začátku je na to nutné myslet, pak si člověk zvykne.

Byli jsme v agentuře, kde jsme neuspěli, protože jsme neměli bankovní účet. Taky jsem zavolal na inzeráty, jeden z nich vyšel a zítra jdeme na 8:30 do centra Londýna něco uklízet. Uvidíme, jak to vyjde, protože vypadá to tak trochu pochybně. Dneska Jarek furt otravoval, protože mu jakýmsi způsobem přestalo fungovat ve Vistě wifi, takže to přeinstaloval dalším skvělým OS od Mrkvosoftu Windows XP. Bohužel neměl wlan ovladače, takže se na inet nepřipojil a otravoval, abych mu stáhl 80 MB instalačku. Což jsem zkusil, ale s mým signálem a nestabilním připojením jsem stáhl 10 MB a poté spojení zdechlo. Naštěstí pomocí mého Knoppixu (měl jsem náhodou image na disku) zjistil přesně wlan chip, takže si stáhl 9 MB balík ovladače od výrobce, což už nebyl problém. No prostě nádhera a plno stráveného času. Teď jsem celý nervózní, zda nám zítřek vyjde.

Zatím nakupujeme v Tescu, dnes se nám povedlo nekoupit chleba za 0.8 libry, ale za 0.3, protože nám bylo porazeno, že je dobré si všímat reduced zboží. Jinak nakupujeme běžně jen chleba a mlíko, ostatní zatím čerpáme z domu. Dneska jsme ještě přibrali špagety a kečup.

Práce

Jak už nadpis napovídá, tak jsme byli lehce úspěšní. Proč lehce vysvětlím posléze. Právě je 18:34 a před chvílí jsme se vrátili. Děláme si špagety s kečupem a nějakou konzervou, která má příchuť něčeho rybího. Uvidíme, jak nám příprava dopadne, protože nemáme sůl. Musíme koupit. Dneska ráno jsem byl trochu pesimisticky naladěn, nějak jsem nevěřil, že z toho včerejšího telefonátu vzejde něco dobrého. Tak nějak jsem se už připravoval, že brzo pojedeme domů. Dojeli jsme metrem (mimochodem nejstarším na světě - Tube) na zastávku Farington asi v 8:00 a čekali. V 8:45 jsem už nevydržel a zavolal (dostali jsme včera sms, se srazem a tel. kontaktem na Saliho) Salimu. Popošli jsme na konec ulice a našli naše místo: Smithfield market. Je to místo, kde se konají řeznické trhy :-) Uvnitř je dlouhá chodba a kolem ní jakoby stánky s výlohami, každý od jiné firmy. Za každou tou výlohou je další úschovný prostor pro maso. Přišli jsme tam, poptali se na Saliho, nakonec přišel a začal vysvětlovat, co budeme dělat a samozřejmě odpovídat na mou hromadu otázek. Skoro všechny se týkaly peněz - kolik, kdy, jak často. Nakonec jsme i začali pracovat a naše práce obnášela několik činností, které spojovala jedna věc, a to jarová voda :-) Umývali jsme stěny, stoly, podlahu apod. Všude se válely kousky masa, zbytky krve a podobný řeznický nepořádek. Máme za dnešek napsaných 7h, hodina hrubého je za 5,75 libry. Tato částka je těžce nic neříkající (aspoň pro Čechy), protože v Londýně je všechno nehorázně drahé. Ale co se nestalo zajímavého. Jarek se o obědní pauze svěřil, že ho to nebaví a že radši pojede domů (chtěl už teď v neděli, což jsem mu rozmluvil). S jeho důvody souhlasím, protože peníze, které byly jeho cílem, tady v Londýně nezíská. Prostě je to tady drahé a s naším nízkým platem vydělá čistého to, co by vydělal doma u kvalifikované práce, která ho baví. Tohle čištění je celkem na prd a dlouhodobě bych to dělat nechtěl. Já jsem měl důvody pro zdejší pobyt jiné - zkušenost, angličtina, takže nejsem nespokojený. Z toho vyplývá rada: pokud chcete vydělat, jeďte raději někam, kde je levněji a kde hned neutratíte své peníze (doprava, strava, ubytování). Pokud pojedete do Londýna, tak jedině s vyhlídkou nějaké lépe placené práce např. chůvy, au-pair, pečovatelé o seniory. Takže zpátky k naší situaci. Teď jsou v dohlednu dva možné scénáře. Zůstaneme tu dva týdny a pak pofrčíme domů nebo tu zůstaneme zatím na neurčito. Po dnešním rozhovoru s Jarkem bych to viděl na první scénář, ale uvidíme, jakou práci nám zítřek nachystá. Mi osobně by v tuto chvíli nevadila ani jedna možnost.

Na závěr dnešního dne takový postřeh od Pavly z Velehradu (část pravdy na tom bude). Všechno v Londýně stojí libru a doprava trvá vždy aspoň hodinu. To je výrok, který obsahuje informaci o tom, že je tady strašně hodně věcí za libru (za méně než libru se toho nedá tolik pořídit) a doprava metrem taky něco trvá. Zdejší metro se spíš podobá vlakům. Jezdí více tras na jedné koleji, občas stojí a čeká se těžko říct na co. Čekal jsem metro podobnější pražskému, což se nevyplnilo.

Pracovně

Dnes není moc co říct. Dal jsem na web fotky, takže hledejte na známém místě. Dobrovolně jsme se včera upsali na dnešní (sobotní) práci. Skončili jsme až v 18:30, což nám vůbec nevadí. Náš supervisor (dozorce) nám dnes dokonce koupil kafe a nějaké sladké pečivo, ale zároveň k tomu dodal, že si nemáme zvykat, protože to platí z vlastní kapsy a rozhodně se to nestává často :-) Zítra se stěhujeme do baráku v Leytonstonu, bohužel už tady ve Velehradu nemají volno. Ona to asi není zas tak velká škoda, protože teplá voda ve sprše tekla poprvé včera.

Stěhování

Je neděle odpoledne. Dneska jsme se rozloučili s lidma na Velehradu, docela jsme se skamarádili :-) Hodně nám k tomu pomohly notebooky a internet dostupný jen v kuchyni. Takže jsem vstal až v 9h (bylo třeba si pospat, jinak spí se mi tady nádherně a nevím, čím to je) a kecali jsme až do půl jedenácté, kdy jsem nás odubytoval. Před dvanáctou jsme vyrazili směr metro a použil jsem poprvé anglický bankomat (in English ATM). Dojeli jsme do Leytonstonu, kde jsem měl domluvený podnájem a Nathan mě ve dveřích schladil slovy, že nám poslal sms, že to nepůjde, že už nějaká ženská zaplatila zálohu. No sms mi samozřejmě nepřišla (i když nejprve jsem byl naštvaný na Jarka, protože nechal mobil od včerejška vybitý). Naštěstí se z nás nestali bezdomovci, protože ta ženská se stěhuje příští týden, takže jsme tady zůstali a budu shánět něco jiného. Teď jsem zase na internetu přes wifi, ze 6 sítí jsou 2 nešifrované, takže není problém.

V metru jsem se nudil, tak jsem se díval do mapy Londýna a uvažoval jsem, kam půjdu v sobotu na výlet. Zatím to ještě nemám vymyšlené, ale asi St.Pauls Cathedral, Tower bridge a pak se uvidí. Ale co mě překvapilo bylo, že jsem zjistil, že ten trh s masem, kde pracujeme je v úplném centru Londýna. Vzdušnou čarou je to asi 1,5 km od Tower bridge.

Na závěr dnešního dne ještě dodám několik maličkostí, které dokreslují náš pobyt zde (odpovědi na otázky, babi) :-) Počasí je tu zatím nádherné, svítí sluníčko, nepršelo skoro vůbec, akorát dneska začal foukat docela silný vítr. Co se týče práce, tak jsme dostali bílý plášť, ve kterém uklízíme, bílou ochrannou helmu a gumové rukavice. Včera mi supervisor říkal, že nám zítra dá i nějaké zelené ochranný oděv (viděl jsem to u několika lidí). Naše hlavní nářadí je: kyblík, kartáč (ne lopatička), voda s nějakým jarem, drsná hadra (ne drsná, ale opravdu drsná) a tyčka, na kterou se dá nasadit ta drsná hadra, případně kartáč.

Pondělí a opět práce

Opět jsme vydrhli zdi, tentokrát jsme skončili krásně v 5h p.m. Nakoupili jsme v tady v Leytonstonu v Tescu, které vypadá, tak jak známe od nás. To v Notting Hillu byla taková větší Hruška. Povečeřeli jsme vaječinu, jinak se nedělo nic moc zvláštního. Každý den teď vypadá docela podobně. Ráno vstaneme zhruba 7:30, snídaně, cesta metrem do centra, práce, oběd (přinesený), práce, cesta zpět. Večer komunikace s okolním světem přes internet, večeře, film, spánek. Včera (v pondělí) jsem se teda rozhodl, že pokud neseženeme jinou práci, tak pojedeme zpět 1.4. Popravdě se moc nesnažíme, protože na to není moc čas ani chuť. Důvody proč jet domů jsou, spíš jsem se snažil hledat důvody proč zůstat. Bohužel jsem nenašel žádný. Beru to tak, že jsme si udělali zajímavý výlet, poznali něco nového. Jak už jsem psal dříve, tak vydělat se tady s touto prací, co děláme, nedá a je fakt, že se nám ani déle než dva týdny dělat nechce (kartáčování zdí). Přece jenom kvalifikovaná práce u nás doma je zábavnější a má nějaký smysl. Zpátky pojedeme autobusem Student Agency, letenky se nedají sehnat za rozumnou cenu. Ohledně ubytování na příští týden jsem napsal na Velehrad a mají místo, takže se vrátíme zpět k studeným sprchám :-) Ještě jsem si vzpomněl na jednu věc, a to na národnosti naších spolupracovníků. Dělají s námi Poláci, Maďar a Filipínec. Musel jsem to zmínit, protože to je první Filipínec, kterého jsem kdy viděl.

Další obyčejný den

Nechci vás, co jste to dočetli až sem, nudit, takže jen pár maličkostí. Den probíhal normálně, dneska jsme drhli zdi, stoly a kanály. Večer jsem si dal vanu a donutil jsem Jarka vařit brambory. Dnešní menu: brambory s cibulkou a mlíkem. Volal jsem na Student agency a máme rezervované jízdenky, teď už jen stačí zajít do banky a uložit jim na účet 84 liber. Toť pro dnešek vše. ... Tak ne. Jarek se zapříčil a že ne, prostě nenakrají cibuli a neosmaží ji, protože tam je moc lidí a podobné výmluvy. Přitom to mělo být tak, že jednou vařím já, jednou on. Už včera jsem ustoupil, protože když včera ještě o půl osmé se neměl nic dělat, tak jsem se vrhnul na vaření já, jinak bych umřel hlady. Takže jsem nakrájel cibuli, osmažil a dodělal to, jinak bychom dneska pojedli asi holé brambory.

Sjupervaijzr na telefonu

Dnešek byl trochu zvláštní. V práci byla tak nějak dobrá nálada, skvěle jsme se pobavili s Maďarem a Poláky. (tak se mi zdá, že tu mám hrubku - přislušníci národů asi budou s malým písmenem) Ta pohoda vyplynula z toho, že jsme přišli do práce a čekali. Obvykle nám supervizor zadal práci a my šli kartáčovat. Dnes ne. Asi v 9:30 zazvonil telefon a zadal nám práci po telefonu, celý den jsme myli nerezové stoly. Pak ještě v 11 volal (jen do hlasové schránky, protože Jarek nevyndal mobil včas), takže zavoláním zpět jsme dostali otázku, jestli je vše OK. (na to se ptá pokaždé, když jde kolem) Jeho nepřítomnost byla k užitku, protože jsem potřeboval skočit do banky, která má otevřeno od 9 do 17 h. Ve 13 h jsem si odskočil na půlhoďku (bohužel byla dlouhá fronta) a vyřešil jízdenky do Student Agency busu. Pak jsem si dal oběd (zelný salát - zelí, mrkev, cibule, majonéza - za 20 pencí s 3 houskama za 40 p) a po hodině jsem se tedy vrátil zpět k práci. Na večeři jsem uvařil špagety s kečupem a sýrem.

Pátek a výplata

Supervisor se nám vrátil do práce, ale i tak byl dnešek trochu nestandartní. První dvě hodiny jsme dělali v mrazu, bublinková voda nám mrzla pod rukama. Pak jsem docela dlouho pracoval se squeezinem. Takhle říkáme nástroji, kterým se stahuje voda na hladké podlaze. Po obědě si nás vzal stranou (se souhlasem supervizora) nějaký manažer a měli jsme pomoct vyložit jedno auto s krabicemi mraženého vepřového. Dal nám za tuto službičku v pracovní době 10 liber :-) Nakonec jsem se podíval do kanceláří, kam jsem byl vyslán uklidit - utřít stoly, vysát a vynést koše. Bohužel jsem si tam připadal, že stojím na špatné straně barikády. Po práci jsme každý dostali papír k podpisu, kde stálo, že jsme převzali zálohu 150 liber. Takže máme prvních vydělaných 310 liber. Před chvílí jsme nakoupili v Tescu, kde jsme utratili zatím nejvíce na jeden nákup a to 9,14 liber. Dopřáli jsme si takové vymoženosti jako kakao, 2 marmelády, jogurt a cukr. Na večeři Jarek opět neuvařil, tak jsem si dal bujón s čínskými nudlemi a o hodinu později půl kila bílého jogurtu s marmeládou a houskou, ňam.

Výlet do centra

Vstali jsme 8:20, abychom se mohli s Lenkou a jejíma kámoškama sejít u Houses of Parliament před desátou. Dorazili jsme tam v 10, Lenka poslala sms, že mají zpoždění. Takže přišly chvíli po nás a vydali se na cestu po Londýně. Velkou část jsme ušli pěšky, pak jsme se se svezli půl hodiny double-deckerem. Začli jsme tedy u Houses of Parliament, Westminster Abbey, Big Ben, Westminster bridge, London Eye, Waterloo bridge, Covent Garden, Piccadilly Circus, Buckingham Palace, St James's park, Horse guards parade, Trafalgar square a odsud jsme "vzali" bus k Tower Hill. Toto slovní spojení použila Lenka, což mě lehce pobavilo. Tam jsme si prohlídli Tower of London a Tower Bridge. Přešli jsme Tower Bridge (už sami s Jarkem, protože holkám byla zima) a tam jsme nasedli na autobus, který nás vzal zpátky přes Tower Bridge a přestoupili jsme na metro a hurá zpět do Leytonstonu. Fotky jsem doplnil na obvyklé místo.

A protože byl dneska Jarek na řadě s vařením, tak snídal tousty s marmeládou a večeřel ... tousty s marmeládou. Neobědval. Já jsem snídal cornflakesy, obědval jsem zelový salát (zelí, mrkev, cibule) s houskami a večeřel jsem špagety s kečupem a sýrem.

Přestěhování

Sbalili jsme se a přesunuli z Leytonstonu zpátky na Velehrad. Jarek je úplně nahoře v pokoji č.10 a já ve druhém patře na pětce. V bytě v Leytonstonu v ledničce jsme zapomněli vajíčka, zbytek sýru a zelný salát, to všechno v hodnotě asi 1 libry. Škoda večeře. (vaječina by byla fajn) Jarek se dneska večer překonal a uvařil fazolačku z pytliku, kterou jsem koupil u nás v Hrušce. Jinak jsem se podíval na film Parfém: Příběh vraha, který se mi docela dost líbil. Poté, když jsem se chtěl jít koupat, jsem zjistil, že jsem nejen zapomněl v ledničce jídlo, ale i ve sprše šampón a mýdlo.

Pondělí

Ráno jsme vyjeli jako obvykle do práce. Bohužel nás zastihlo londýnské metro v jeho nepříjemné formě. Občas stojí. Takže jsme čekali na příjezd 20 min a pak jsme jeli s přestávkama (občas jsme stáli a nevěděli proč) asi o 20 min více, takže jsme začali čistit o půl hodiny později. Po práci jsme jeli s Jarkem každý zvlášť. Jarek přímo na Velehrad, já do Leytonstonu. Říkal jsem mu, že se stavím i do Tesca, protože je levnější, je tam větší výběr a že prostě nakoupím. On říkal, že se taky staví do Tesca (ale v Notting Hillu) a že si koupí mýdlo a možná něco pro sebe. Já jsem si tedy vyzvedl na baráku v Leytonstonu jídlo a hygienické potřeby a nakoupil jsem v Tescu mlíko, máslo, chleba, vyjímečně šunku apod. Po návratu jsem se vrhl na vaječinu, mezitím přišel z vrchu Jarek, kterému jsem napsal na icq, že bude večeře. Tak mi ukázal, že nakoupil v Tescu mýdlo a dále mlíko, máslo a salám sobě na oběd. Takže máme kilo másla, jsem zvědavý, co s ním budem dělat. Před spaním jsem si pod Kubuntu zahrál jednu skirmish C&C: Generals.

Úterý

Na snídani cornflakesy, Jarek jako obvykle tousty s marmeládou. V práci makačka jako obvykle, před obědem (toustový chleba se šunkou) drhnutí stěn, po obědě čištění kanálů. Docela dobře jsem si promluvil se supervizorem. Ptal se mě, co dělám apod. Říkal, že programátoři tady mají za jeden den, to co já čistím za týden. Nepříjemné. Překvapilo mě, že zná několik programovacích jazyků, to bych do člověka jeho zaměstnání neřekl. Jarek dneska neuvařil před osmou hodinou, tak jsem si ohřál fazole v tomatu z konzervy. Zítra to vidím na gulášovku s bramborama a cibulí.

Středa

Dneska jsme šli do práce se slovákem Tomášem, který se šel zkusit zeptat na job. Supervizor si vzal jeho telefon, takže se uvidí. Celou šichtu jsem čistil kolejnice a kolem nich kovovou konstrukci. Docela dobrá práce, lepší než stěny. Řekl jsem supervizorovi, že odjíždíme, takže byl trochu zklamaný, protože čekal, že tam zůstaneme celé 4 měsíce. Prý to ještě probere s manažerem, snad nebudou problémy s penězi. Po práci jsem se šel sám podívat na St. Paul's Cathedral. Když už jsem tam byl, tak jsem si prohlídl i Millenium bridge, který byl opravdu kousek od ní. Jinak Jarek opravdu dnes uvařil večeři. Nalil do hrnce vodu, zeptal se mě, jestli je to litr, (ukázal mi vodu v hrnci, řekl jsem asi ne) přidal další a dal vařit. Nakrájel a přihodil brambory, cibuli jsem si oloupal a nakrájel sám. Polívka byla docela dobrá, akorát trochu planá. Když jsem mu to řekl, tak se začal rozčilovat, že za to můžu já, že jsem mu řekl, že to není litr, ale méně. Naštěstí tady byl ještě jeden člověk v kuchyni, tak jsme se smáli dva.

Čtvrtek a pátek

V práci nic zajímavého, leštil jsem včerejší nedodělky. V Tescu jsem koupil brambory a německé klobásy, na večeři jsem je uvařil a klobásy jsem osmažil na cibulce. Bylo to eňo ňuňo.

Je pátek 30.3.2007 21:15. Skončili jsme dneškem v práci, zároveň jsme dělali přesčas, skončili jsme v 7h večer. Peníze by nám měli poslat na účet 7.4. Nezbývá než věřit. Bohužel jinak to udělat nešlo. Zemřel Otec Lang v nedožitých 89 letech. Byl to člověk, který tady v Londýně studoval během druhé světové a po válce, v únoru 48 byl zde a plno dalších čechů - emigrantů. Zhruba v roce 64 založili Velehrad. Jsou to jen útržky, to jsem vyslechl, když jsem procházel kolem kaple, která je na druhém patře. Dneska byl pohřeb a byla mše. Večeři jsme nedělali, protože nám supervizor koupil kafe a nějaké zákusky a pak dole v kuchyni se objevilo nějaké občerstvení, takže jsem ochutnal.

Výletní den před odjezdem

Jarek vstal v 10h a divil se, že jsem na odchodu, takže jsem šel na výlet do velkoměsta sám. Měl jsem naplánované, že si udělám vyhlídkovou jízdu autobusy a navštívím 2 muzea. Docela pěkně mi to vyšlo. Vrátil jsem se v 5h, jel jsem celkem 5 autobusy za 3 libry. Jel jsem z Notting Hillu na Oxford street do British muzea, po prohlídce přes Hyde Park corner do South Kensingtonu, kde je Science muzeum. Pak kousek pěšky a zpět busem na Notting Hill. British muzeum je o historii, vystavuje předměty prehistorické, různé vykopávky, sochy, šperky, zbraně apod. Asi nejvíce se mi líbila expozice Money, kde byl ukázán vývoj platidel. Od cenných předmětu v době kamenné, přes první mince, až k bankovkám a penězům v elektronické podobě. Dále tam byly ukázány staré mince různých zemí, staré bankovky, šeky a kreditní karty. Nejhezčí byla bankovka z bývalé Jugoslávie v hodnotě 500 000 000 000 dinárů. V Science muzeu byly různé sekce o vědě, jak jinak. Nejvíce mě zaujaly parní motory a hlavně několik vitrín s názvem Technology in every day use (technologie v každodenním použití). Byly asi 4 s tím, že každá se zaobírala nějakým obdobím. V každé pak byly různé technologické vymožnosti tohoto období.

Na večeři jsme měli špagety s klobáskou, sýrem a kečupem, já jsem si přidal ještě vařenou mrkev.

Odjezd

V neděli ráno jsme udělali sendviče (zapekli toustový chleba se šunkovým salámem, sýrem a kečupem), posnídali zbytky - cornflakesy, tousty s marmeládou, rozloučili se, odevzdali klíč, vyfasovali zpět pasy a šli na bus. Autobusem č. 52 jsme dojeli za půl hodinu za 1 libru z Notting Hillu na Victoria station. Během snídaně jsme měli s Jarkem opět hádku o spečenosti sendvičů. Jarek tvrdil, že to drží ten sýr po kupě a že suché tousty by u sebe nedržely, protože těsto na těsto nemůže držet. ... Před odjezdem jsem ještě vyřídil v kanceláři Student Agency jízdenky, mezitím nám supervizor ještě poslal sms, že je ještě nějaký problém, takže jsem mu musel ještě volat. Nahodili jsme batohy do zavazadlového prostoru a šli jsme si vyzvednout zálohu za naše Oyster cards (čipové karty na MHD). Byla tam docela velká fronta, protože Victoria je hlavně železniční brána na letiště Gatwick. Nakonec jsme se přece jen po 15 min dočkali. Jarek si šel ještě mermomocí koupit nějaký suvenýr a pak už nám nic nebránilo odjezdu. V 11:30 jsme vyjeli. Za neděli nám pustili 4 filmy a pár dílů přátel. Před 14.h jsme s autobusem vjeli do vlaku, který nás převezl pod kanálem La Manche (nebo též English channel). Cesta proběhla docela v klidu, po 23.h nastal noční klid, kdy se nepouští nic na videu, takže jsem se podíval na poslední díl Lost a pak jsme zkoušeli spát. Hodně přerušovaným spánkem jsme přečkali noc a v 4:15 jsme byli v Praze na Florenci. Autobus jel až do Brna. Lístky jsem měl koupené s tím, že v 6h přijedem do Prahy a 8:30 pojedeme do Ostravy, jenže jsme přijeli dříve, takže jsem nám dokoupil za příplatek 300 Kč cestu z Prahy do Brna. V Brně jsme počkali od 7h do 8h, kdy jsme se nalodili na bus, který nás konečně zavezl až do Ostravy. V Brně se přišla na mě podívat Verča, která dorazila na kolej o den dřív. Z ÚANu, přes Svinov, do Polanky jsme se dostali ke dveřím našeho domu v 11:50, takže cesta trvala zhruba 24h.